TU - ve 2. kole - pro Miss Score, je to SOND - Soutěž O Nej Design
TU- pro Mynie, je to SONB - Soutež O Nej Blog
Tady - pro číslo 6 - je to SONB
Thanx


Červen 2009


Roshovor s Kristen Stewatr

30. června 2009 v 7:45 | Mynie |  Bella Swan - Kristen Stewart
Jaký je to pocit být zpátky na natáčení, při práci na dalším Twilight filmu?

Kristen: Být zpět na natáčení druhého filmu mi připadá jako nad realitou, když vezmu v úvahu to, že je to něco, o čem jsem celý rok přemýšlela a teď tu jsem, na natáčení. Ale už jsem se tak nějak nemohla dočkat.

Je to těžké, obvykle totiž dokončíte natáčení filmu a následuje dlouhý proces truchlení. Musíte opustit svou postavu. Musíte to pustit z hlavy, protože jinak vás to pořád otravuje. V tomhle případě jsem se své postavy nemohla úplně vzdát, ale v mezičase jsem pracovala, což je docela zvláštní pocit. To, jak jednoduché bylo vklouznout zase zpátky do téhle role, je divné. Nevím, jestli je to tím, že se mám k čemu odvolávat, jako ty knihy, nebo protože jsem prostě věděla, že se musím vrátit. Nevím, ale je to dobrý pocit. Jako bych se konečně mohla uvolnit, ten tlak je pryč.

Ale nezpůsobuješ si ten tlak trošku sama?

Kristen: Jo, mám ten pocit při každém filmu, který točím. Jde jen o to, že při tomhle jsem musela čekat rok. Pokud na daném příběhu, nebo té postavě, na níž právě pracuji, není něco, co je potřeba doslova doplnit - myslím tím dovršit - pokud už to nebylo předtím ukázáno, pokud už to není zažité, je to pouhý příběh a ještě to není hotové. Takže dokud ten film nemáte hotový, nacházíte se v bodě, kdy máte zkrátka možnost danou postavu zabít, zničit. Pokud se vám to nepovede věrně zobrazit, nikdo jiný už nikdy neuvidí ty rysy a vy se z těch zážitků nic nenaučíte, protože jste to prostě neudělali správně.
Takže ano, pro tu myšlenku prožít si něco, co považuju za užitečné a možnost, že se ostatní lidé následně poučí skrze mé vlastní zážitky, pro to bych udělala cokoli. Klidně bych kvůli tomu skočila z útesu. Počkat! Ve filmu vlastně skáču z útesu! Perfektní (směje se).



Královna prokletých = Jay Gordan - Slept so long

29. června 2009 v 9:10 | Mynie |  > SONGY <
Prostě jsem se do ní zamilovala


No teda, děláte mi radost !!

29. června 2009 v 9:05 | Mynie |  > This blog <
No teda to je něco ... mrkněte se na návštevnost v týdnu - 22. - 28. 6. 09

Pondeli: 37
Utery: 54
Streda: 116
Ctvrtek: 250
Patek: 36
Sobota: 34
Nedele: 35
Celkem: 562

!!! Tak se toho držte !!!


Prázdky a blog ...

28. června 2009 v 12:42 | Mynie |  > This blog <
Nazdárek ... ještě jedou za dnešek napíšu článeček o letošních prádninách ..
Takže předem upozorňuju, že tady nebude tolik new článků, protože nwm, jak to budu stíhat a proto jsem změnila i design, který tady pravděpodobně bude celé prázdniny ...
A vzhledem k tomu, že příští rok budu na intru a nwm, jak často se dostanu na blog a tak vůbec na omp, nwm ani jestli se to nezmění od září. Ale předem upozorňuju, že s blogařením skončit nehodlám...


Michael Jackson - They don't care about us (Prison Version)

28. června 2009 v 12:27 | Mynie |  > SONGY <
Strašně krásná :)




Jupííí !!! Jsou tady prázdky !!! :D:D:D

28. června 2009 v 9:39 | Mynie |  > Only me <
!!! Jupííííííííííííííííííííííííííí !!!
Prázdniny jsou tu, teda aspoň pro mě. Mám kliku, že nám dala říďa na ty 2 dny ředitelský volno...
Tenhle pátek byl můj poslední den na základce a teď razím na střední, tak mi tamm držte palce...
No slíbila jsem si, že ten poslední den - jako o vysvědčení - nebudu brečet, ale chyba lávky ... Celý ten ceremoniál (výzo + hlášení ředitelky atd.) jsem to vydržela a nedělalo mi to žádnej problém, ale pak jsme se začali loučit a to bylo v háji. Mohla bych v tý chvíli vyslzet rovnout celej potok a nedělalo by mi to problééém. Takže ...




SONB - vyhodnocení

25. června 2009 v 18:29 | Mynie |  > Cenušky pro vás <
A to kompletní, takže zde najdou cenušky i ti, co nejsou na "stupních vítězů"...

1. místo - Bella

až takhle jsem to snad ani nečekala

Zbytečné naděje

23. června 2009 v 19:33 | Mynie |  Kluci ... ♥
(kluci umí milovat ... )

S námahou se prodíral davem. Lokty, pěstmi, rukama... spěchal, ani nevěděl kam. Myšlenky se mu rozbíhají, nechtějí držet pohromadě. On jde za ní. Srdce mu tepe až v uších. Chce se mu kříčet. Co se to s ním stalo?? Prožívá pocity letu i pádu, lehkosti i přetížení, vítězné radosti i poraženeckého zoufalství. Ale radost mu koluje v těle každou kapkou krve, každým douškem vdechnutého vzduchu. Nebo možná to není radost. Je to víra. Zavře-li oči, vidí ji zcela jasně... přímo hmatatelně a zřetelně... jako kdyby nikdy neodcházela... slyší i její hlas, který se prodírá jeho smysly, a útočí na jeho mysl čím dál, tím bolestněj... Celý svět, celý jeho život se soustřeďuje na holce, kráčející před ním... On ji slepě následuje, jako otrok. V jeho srdci zamávala křídly naděje na odpuštění. Doufal, že všechno zase bude pryč... všechny ty krvavé rány, co si nanesly... všechno se vrátí do normálu. Stejně všechny ty bolesti si drží v paměti. Ale teď nemůže od ní odtrhnout pohled. Rozšírenýma očima jí pozoroval, bál se ztratit... táhl ho k ní nevysvětlitelný obdiv. Cítí, jak mu buší ve spáncích... až dojde k cíli... přemýšlel nad tím, co udělá... dál se v myšlenkách nedostal... zastavila...
plavnými pohyby, jako kdyby tančila, přistoupila ke klukovi, kterýmu hned nalepila pusu na tvář... avšak srdce, hořící láskou k ní, stálo jenom pár metrů od cíle... už tam nikdy nedojde... nikdy neucité vítěznou slávu... zdá se mu, že stuhl, že je mrtvý. Zatočila se mu hlava. Hrdlo se mu sevřelo, srdce buší jako vojenský buben, krev mu bleskurychle vystoupila do spánků, v uších se mu rozhučely bolestné křiky... cítí, jak mu měknou kolena, ale přesto se nemůže pohnout. V jeho očích se zatmělo. Před sebou viděl jenom jí... a jeho.... Na prsou ho svírá cosi jako bolest, jenže to není bolest.. do krku se mu dere cosi jako zloba, ale není to zloba. Cítí, že se nemůže ovládnout. Chce se mu kříčet. Zklamání mu stahuje srdce, nemůže to vydržet. neví, jak se s tím vyrovnat... ten pocit je nepopisovatelný. Jako kdyby mu zarazil někdo nůž přímo do srdce... a ještě začal vrtat nelítostnými pohyby. Myslel, že zemřel. Možná by mohl. Nedýchal vůbec. Každý nádech ho zabíjel. Pálilo ho to. Radši tam stál bez jediného pohnutí. Někde u srdce mu bodlo zklamáním. On tam stál nadobro zmaten. Chvíli ani nepřemýšlel, jakoby se nacházel na jiný planetě. Myšlenky ho popoháněly dál a dál... ani nevěděl o čem přemýšlel. Okolní svět pro něj přestal existovat. Jak ho mohli napadat tak nesmyslné myšlenky?? jak mohl doufat v to, že mu dá ještě jednu šanci?? přece nezapomněl na všechno, co jí udělal. styděl se za to. teď pochopil, že není cesty zpátky. nedá se nic vrátit. Teď jeho nitro je zabolavělé zklamáním. Teď si je jistý, že i kdyby si vytrhl srdce z hrudi a podal ho jí darem, kdyby se každá jeho kost roztavila láskou, pro ní vždycky bude jen lhář...


Dvoje do černa a šeda ...

23. června 2009 v 18:04 | Mynie |  Šaty



2009 - Řecko

22. června 2009 v 17:06 | Mynie |  Jiní z Eurovize...

Sakis Rouvas - This is our night